Na počátku stojí setkání nakladatele Jana Laichtera s architektem Janem Kotěrou. Z jejich spolupráce vznikl na pražských Vinohradech jeden z prvních moderních činžovních domů v Praze. Kotěra v něm propojil provoz nakladatelství, rodinné bydlení a nájemní byty. Kniha ukazuje, jak se nakladatelovy představy promítly do uspořádání domu i jeho architektonického výrazu.

Architektonický výzkum se tu potkává s rodinnými vzpomínkami, dopisy, původními plány a dobovými fotografiemi. Vedle samotné stavby vystupují do popředí lidé, kteří ji naplňovali životem: nakladatelé Jan a František Laichterovi i malířka Věra Jičínská-Laichterová, která měla v podkroví svůj ateliér. Osobní příběhy dávají archivním dokumentům konkrétní tváře a souvislosti.

Dějiny domu odrážejí proměny celého století: vznik samostatného Československa, nacistickou okupaci i komunistickou likvidaci soukromého nakladatelství v roce 1949, při níž byly zničeny tisíce knih. Publikace sleduje také pozdější nucené vystěhování rodiny a desetiletí, během nichž dům ztrácel svou původní náplň a chátral.

Příběh pokračuje restitucí po pádu železné opony, postupnou obnovou a snahou zpřístupnit dům veřejnosti. Vedle historie výjimečné stavby kniha otevírá otázky rodinné kontinuity, kulturní paměti a významu svobodného myšlení a vydávání knih. Sama je součástí návratu nakladatelské tradice do domu, kde byla v roce 1949 přerušena.